Recenze výrobků a služeb

Před půl rokem jsem si pořídil vysílačku Graupner MX-20 HoTT a pak na ni sepsal recenzi, kterou naleznete zde. Recenze pojednávala převážně o prvních dojmech. Nyní, po čase používání je na řadě pokračování recenze. Tentokrát postřehy z praxe.

Před tím, než budete ve čtení pokračovat, tak bych rád upozornil na jednu důležitou věc. Na chválení rádia si přečtěte leták od výrobce. V základku předpokládám, že všechno funguje, všechno je použitelné a není nikde žádný problém. Pokud jsem chtěl nastavit křivkový mix a ono to šlo, tak to nepovažuji za důležité zmiňovat. Za zmínku stojí jen případ, když něco nejde. Proto tato druhá část recenze vyzní více negativně, než odpovídá skutečnosti prostě proto, že zmíním hlavně ta negativa.

Začnu tím samým, co v minulé recenzi - ergonomií vysílačky. Výstupky na spodní straně nejsou jen kvůli lepšímu držení, ale i kvůli mechanikám kniplů. Proto jsou tam, kde jsou. Nakonec jsem žádné úpravy tvaru pro lepší držení nedělal a celkem si zvyknul. Není to ale úplně ono.

Dosažitelnost ovládacích prvků na vysílačce je dobrá s jednou výjimkou. Tou jsou dva potenciometry uprostřed nahoře. Naprostá většina palcových rádií od střední třídy nahoru má potenciometry na bocích v předu. Graupner tam tyto potenciometry nemá. Místo toho je má na středovém sloupku. Kdo je na potenciometry na bocích zvyklý, tomu budou chybět. Použitelnost středových potenciometrů jako náhrady je poměrně sporná. Potenciometry na boku lze ovládat zároveň s kniply. Pro použití středového potenciometru musíte knipl pustit. Je to tedy méně praktické. S ostatními prvky není problém. Kdyby chtěl Graupner něco vylepšit, tak by (kromě bočních potenciometrů) mohl ještě upravit spínač s potenciometrem v levém rohu. Kdyby byly v opačném pořadí, tedy potenciometr na kraji a na jeho místě přepínač s dlouhou páčkou, byla by použitelnost o něco lepší. Přehodit je je možné, ale není to úplně triviální, jelikož jsou umístěné na desce ve dvojicích a také otvor pro přepínač má jiný průměr než pro potenciometr.

Provedení uvnitř rádia jsem díky různým dodatečným úpravám měl možnost vidět několikrát. Není tam prakticky co vytknout. Jen musíte být na rádio opatrní. Kdyby se vám třeba nárazem ulomila páčka přepínače, tak to pro jeho výměnu budete muset rádio rozšroubovat skoro do posledního šroubku. Vyndat kniply i základní desku. Celkově přes třicet šroubků. Asi jako byste kvůli výměně pneumatiky u auta museli vymontovat sedačky a palubní desku. Výměna spínačů snad nebude to nejčastější, co budete s rádiem dělat, takže tomu nedávám žádnou extra váhu a uvádím to spíš jako zajímavost.

Programování mělo jinou logiku, než na kterou jsem byl zprvu zvyklý, ale časem se to člověk naučí a pak není větší problém. Mezi časté dotazy patří, jestli vysílačka umí logické funkce (AND, OR,...). Odpověď je ne, toto vysílačka neumí.

Před touto vysílačkou jsem byl zvyklý na Hitec Optic 6, který neumí skoro nic, a na Turnigy 9X s Open9X firmwarem, která umí úplně všechno. Věc, která mi ve funkcích rádia chybí, jsou pokročilé mixy, které jsou v Open9x. Je ale potřeba vzít v úvahu, že takové mixy má jen málo které rádio. Klasický mix k hodnotě v kanálu přičítá jinou. Open9x umí i násobící mix, který vezme hodnotu v kanálu a vynásobí ji (zvětší či zmenší). Můžete si tedy pomocí potenciometru udělat proměnný dualrate a zmenšovat či zvětšovat výchylky. To se hodí hlavně při záletu, kdy ještě nevíte, jak bude letadlo reagovat.

V oblasti telemetrie jsem na žádné nové problémy nenarazil. Originální čidlo proudu je stále moc velké, ale neoriginální čidlo problém řeší. Problémem je akorát nemožnost nastavit si vícero alarmů (většina hodnot umožňuje právě jeden) či nemožnost změnit interval hlášení (třeba u výšky je to každých 20 metrů do stovky a pak každých sto). Záznam hodnot a záznam kniplů je fajn. Telemetrie umí mluvit česky (s neoficiální slovní zásobou). Nutnost nechat odkecat každé hlášení celé, když chcete přeskočit na jiné o několik pozic dál, je stále stejná otrava jako dřív. Celkem také obtěžuje nutnost používat sluchátka, protože vysílačka sama o sobě nemluví (nemá v sobě repráček, jen pípátko). Chcete-li poslouchat telemetrii, musíte si vzít sluchátka nebo si repráček dobastlit.

Kromě toho, že si s vysílačkou lítám sám, tak ji používám i k učení létání. Využiji tedy i propojení v režimu učitel-žák. Zde má vysílačka podstatné nedostatky. Obecně se učitel-žák realizuje dvěma možnými způsoby. V prvním případě se vezme signál od žáka a pošle se do letadla v nezměněné podobě. V druhém případě se signál od žáka použije jako vstup ovladačů a je zpracován mixy ve vysílačce učitele. Každý má nějaká pro a proti. V prvním případě to znamená, že se žákovi předává celé řízení (nejde mu dát třeba řízení bez plynu) a je nutné seřídit vysílačku žáka pro daný model. V druhém případě lze naopak určit, co žák ovládat může a co ne, plus není třeba vysílačku žáka nijak složitě nastavovat. Všechny mixy, trimy,... se použijí z nastavení učitele. Graupner jde tímto druhým způsobem. Dá se říct, že je to lepší způsob, ovšem jen kdyby byl dotažený do konce. Na trhu je více vysílaček a jsou rozšířené dvě hlavní řazení kanálů. První používá Hitec a Futaba (pravé křidélko, výškovka, plyn, směrovka, levé křidélko) a druhé používá Graupner a JR (plyn, pravé křidélko, výškovka, směrovka, levé křidélko). Propojíte-li tedy s Graupnerem třeba Hitec, tak žák bude křidélky ovládat motor, výškovkou křidélka, plynem výškovku. Tak se samozřejmě létat nedá. Stačilo by umět přiřadit signál od žáka příslušným vstupům. Tohle však vysílačka neumí. Pro jednoduché modely lze toto obejít tak, že výstupní kanály budou nastaveny jako "mix only", tedy že na ně nejsou přímo připojeny ovladače. Pak si pomocí mixů uděláte jedno mapování a druhé mapování. Moc kouzel s tím ale neuděláte a některé funkce pak ani stejně nejde použít.

V případě, že by Graupner byl žákem, tak je situace lepší v tom, že lze použít tx output swap a zpřeházet pořadí kanálů. To by vyřešilo i výše zmíněný problém, ale ne každá vysílačka to umí a právě u začátečníků nejde zrovna dražší vybavení moc očekávat. Ani ale v případě použití vysílačky jako žáka není vše ideální. Vysílačka má totiž signál na propojovacím kabelu velmi velmi slabý. Amplituda je pouze 1 V a ještě k tomu značně vysokoimpedanční, takže i celkem malá zátěž amplitudu ještě sníží. Některé vysílačky to nemusí pobrat. Tento výstup slouží i pro připojení vysílacích modulů jiných výrobců a ani tam to modul nemusí vždy pobrat. Výstup je zkrátka příliš slabý. V případě problému by ale stále šlo vysílačku propojit bezdrátově, tedy do učitele by se zapojil CPPM výstup z přijímače.

To by bylo asi tak vše. Opět tedy otázka na závěr: Koupil bych si to rádio znova? Než odpovím, tak připomenu, že jsem rádio kupoval jen kvůli tomu, abych měl do čeho dát FrSky modul. Pro tento účel se rádio ukázalo jako naprosto nevhodné. Problémy s napájením modulu, problémy s tím kam ho vůbec připojit (ppm signál uvnitř není). Potenciometry na boku taky nebyly, takže jsem je tam taktéž dodělával. Bez nějakého dlouhého váhání a přemýšlení tedy můžu rovnou odpovědět - ani náhodou bych si to rádio nekoupil znova. Pro účel, pro který jsem ho chtěl, tak je obtížně použitelné a vyžádalo si úpravy a vrtat se s pájkou uvnitř.

Běžný uživatel tohoto rádia ale do něj jiný modul montovat nebude a bude využívat to, co takové rádio samo o sobě nabízí. Takže tedy... Kdybych vybíral rádio, které bych chtěl používat s vybavením od výrobce a neřešit věci okolo. Koupil bych tohle nebo nějaké jiné? V takovém případě bych asi koupil MX-20 znova. Všechna letadla jsem do něj byl schopen napípat, přenos signálu funguje bez problému, telemetrie funguje, loguje se, česky to mluví a cena přijímačů je oproti jiným značkám (Futaba, JETI) víc než slušná. Kdo tedy vybírá nové rádio a rozhoduje se právě mezi "velkými hráči", tak si myslím, že s MX-20 HoTT chybu neudělá.