Recenze výrobků a služeb

Pohár trpělivosti s vysílačkou Hitec Optic 6 přetekl (nemá funkci omezení dráhy serv fungující i při mixování). Proto jsem se rozhlížel po nějakém nástupci. Základní požadavek byl, aby to umělo alespoň 8 kanálů, jeden potenciometr na zakřivení odtokovky a jeden potenciometr na crow mix (brzdy). Zároveň jsem se chtěl vyhnout značkám, kde jsem slyšel příliš případů s problémy. Zbyly mi tedy Futaba T8FG(S), Graupner MX-16 Hott a Sanwa SD10-G. Sanwu jsem škrtl, protože mi přišla až příliš drahá. Futaba vyhrávala díky umístění potenciometrů na bocích. Nakonec ale vyhrál Graupner díky telemetrii a funkci záznamu kniplů. Rozdíl v ceně mezi MX-16 a MX-20 již nebyl tak velký, tak jsem vzal nakonec MX-20 s tím, že by mi mohla snad vydržet hodně dlouho. No a jak jsem se nakonec s vysílačkou skamarádil a jaké s ní mám zkušenosti?

Obsah krabice a mechanické zpracování

Jako všichni, začněme krabicí. Tedy jejím obsahem. V krabici byla vysílačka, 12ti kanálový přijímač, nabíječ, micro-SD karta a tlustý český manuál. Již v prodejně jsem si vyzkoušel, jak mi sedí v ruce. Při tom jsem se ale, bohužel, soustředil hlavně na dosažitelnost všech čudlíků a nevěnoval dostatečnou pozornost kniplům. Při zkoušení mě překvapilo, že vysílačka se dala zapnout. Podle váhy jsem si myslel, že je bez baterie. Vysílačka je tedy poměrně lehká a je i dobře vyvážená.

Teď to trochu zpřeházím. Sice to je poslední věc, které jsem si prozatím všiml, ale patří na začátek. Až po všem tom seznamování a nastavování jsem s ní šel létat. Teprve tam, při ostrém provozu, jsem si všiml, že kniply mi v ruce ale vůbec nesedí. vysílačka má na spodní straně zesílení pro lepší úchyt. Toto je ale příliš vysoko, takže když ji chytnu v tomto místě, vychází mi palce centimetr před kniply. Alternativně mohu chytit vysílačku níž, nebo dát ruce hodně od těla a tím palce také vyjdou níže. Obojí je ale rušivé, protože je to nepřirozené a nepohodlné. Pro mě bude lepší tedy něčím zesílit spodní stranu a posunout si tak úchop o něco níž. Někomu mohou palce vyjít lépe.

Celkově je vysílačka zpracována mechanicky poměrně dobře. Kniply chodí bez problémů i když mám dojem, že u Aurory je chod kniplů ještě o něco lepší. U aurory se výrobce chlubí dvěma ložisky na osu. Tady výrobce mlčí, ale po rozebrání lze také nalézt na kniplech 2 ložiska na osu. Mechanika kniplů je jinak dostatečně tuhá a nečekám tam žádný problém. U přepínačů ani potenciometrů taktéž žádný problém. Možná za zmínku stojí, že potenciometry mají "zubatou" dráhu, podobně jako je u kniplu plynu, ale o něco jemnější.

Software vysílačky

Po zapnutí na mě vysílačka začala se Sprechen Sie Deutsch, takže ji bylo nejprve nutné přepnout do angličtiny. Češtinu tato vysílačka nenabízí. První dojem byl, že jůůů ta vysílačka má ale položek v menu, ta toho bude umět. Ještě před prvním použitím jsem zaktualizoval program ve vysílačce i přijímači na nejnovější. Přeci jen chyby se mohou vyskytnout vždy a nechci spadnout s letadlem kvůli nějakému problému, který je již třeba měsíce opraven. V Linuxu to bylo poměrně trápení, ale ve Windows problém s aktualizacemi nebyl.

Při zapnutí se vás vysílačka zeptá, jestli chcete, aby vysílala. V případě nastavování je lepší dát ne, jinak bude bez zapnutého přijímače pípat, že nemá signál. První obrazovka po zapnutí mě hned vyděsila. Knipl plynu prý není stažený, přitom stažený byl. Zkoušel jsem hýbat se vším možným, až jsem přišel na to, že pro vysílačku byl stažený plyn nahoře a ne dole. Dobu jsem hledal jak to je, až jsem přišel na to, že poloha kniplu se ve vysílačce nastavuje. Když se hledá cokoliv ohledně motoru, je třeba si všímat všeho, co obsahuje text "C1". Asi proto, že je to kratší, tak se místo motor používá označení kanál jedna, kam je ovládání motoru ve výchozím nastavení nasměrováno. (Ve všech nastaveních to bude vždy kanál jedna, přeházet pořadí kanálů jde jen až jako finální výstup a nikde se to neprojeví.)

Motor tedy máme za sebou. Další funkce byla pro nastavení diferenciace křidélek. Tady nebyl žádný problém. V dalším kroku jsem se chtěl pustit do crow mixu. Na to má vysílačka poměrně rozsáhlou část menu. Tato část menu byla ale prázdná. Přišel čas na přístup "když vše ostatní selže, podívejte se do manuálu". Tam je dost prapodivný text ohledně toho, kdy toto menu není dostupné. Jedním z těchto případů je varianta, "když není v letovém režimu nastaveno motor=ne". Zkusil jsem přidat letový režim bez motoru a skutečně. Menu bylo tam a brzdy se ovládaly pákou plynu. No s tím jsem se nehodlal smířit. Po době zoufalého hledání jsem našel, že v jiném menu se musí pro brzdy zvolit jiný vstup, než je vstup 1 (to je plyn). Takže se zvolí třeba vstup 7 a pak v menu ovladačů se do vstupu 7 přiřadí potenciometr.

Pokud někde chcete hodnotu vynulovat, neobejdete se bez znalosti resetovacího tlačítka, tedy současného stisknutí šipek vlevo a vpravo na pravém ovladači. Pak je v celém nastavování již jen jedna záludnost. Například při nastavování klapek se nastavují dvě hodnoty pro levé a pravé servo. Mezi těmito hodnotami nejde přecházet pomocí šipek. Kterou hodnotu lze zvolit (a upravovat) závisí na poloze přiřazeného ovladače. Je-li nastavení ovladače pod polovinou, upravuje se levá hodnota, je-li nad polovinou, upravuje se pravá hodnota, je-li uprostřed, upravují se obě dvě naráz.

Vysílačka má možnost přeházet pořadí kanálů. Původně jsem tedy chtěl přeháze kanály do pořadí, jak jsem zvyklý. Pak jsem si ale všiml, že v servo monitoru je vše při starém. A dle výrobce to tak má být. Přeházení pořadí je totiž až úplně poslední věc až za servo monitorem. Pokud tedy hýbete s kanálem 2, který jste si přesunuli na kanál čtyři, stále se vám bude v servo monitoru hýbat kanál 2. To by mohlo být ve výsledku matoucí, takže jsem raději kanály nakonec nepřehazoval.

Moje zkušenost s nastavováním nebyla úplně příjemná. Už jsem málem začínal psát inzerát na prodej vysílačky. Někdo může říct, že třeba nastavování Turnigy T9X s firmwarem Open9x je složité, protože tam nejsou žádné "pokročilé" funkce. Přesto mi to přijde lepší řešení, protože se tam na druhou stranu dělá víc jednoduchých věcí, místo jedné složité a nic tam není schované.

Na menu vysílačky si jde poměrně dobře zvyknout, když pochopíte logiku, kterou je to myšleno. Po prvním nastavení jsem vše smazal a nastavil model znovu. Na podruhé jsem nenarazil již na žádný problém a šlo to rychle. Pro první seznámení může být ale diskusní fórum nebo zkušený kolega vítaná pomoc.

 

Telemetrie

Všude jsem měl do teď moduly a telemetrii od FrSky. Nadále plánuji používat FrSky alespoň v levnějších modelech, protože do samokřídla kolem hlavy vrchovatě stačí přijímač za 450 korun, který mi rovnou i změří napětí baterie. Budu teď tedy porovnávat telemetrii s tím, jak ji nabízí právě FrSky. S jinými zkušenosti nemám.

Původně jsem měřil všude jen napětí baterie, ale měření odebrané kapacity se ukázalo jako výtečná věc, takže jsem si na něj velmi rychle zvykl. Chtěl jsem tedy měřit výšku (a vario), odebíraný proud (a spotřebovanou kapacitu) a napětí baterie. Pro měření proudu je potřeba poměrně vybavený modul, který zároveň plní funkci podobnou hubu od FrSky. Těchto modulů se dělá jen pár typů. Základem je měření proudu a to je buď do maximálně 40 A nebo do 150 A. Nic mezi tím není. V testovaném modelu používám 3S LiPo s motorem MVVS 3.5/1200 a vrtulí 12x6. Maximální odběr je kolem 47-51 A. Musím tedy chtě nechtě sáhnout po větším a dražším modulu "electric air modul". To mi zároveň rozmluvilo koupit si i GPS modul. Tento lepší modul pro měření proudu již obsahuje výškoměr. GPS obsahuje taktéž (barometrický) výškoměr. Při této kombinaci tedy kupujete (a platíte) výškoměry dva. Cena to není zrovna malá. Objednal jsem tedy pro zabudování jen modul na proud a menší  8kanálový přijímač.

Na obrázcích to nevypadalo nijak zvláštně, když ale modul dorazil, tak jsem si teprve uvědomil, jak je ta věc velká. Stále jsem si říkal, že to ale nebude problém. Zaktualizoval jsem firmware a začal skládat modul do letadla. Ta věc je velká jak kráva! Přeci jen se ukázalo, že to bude problém a to nemalý, dokonce i v trupu poměrně buclatého větroně. Do nějakého štíhlejšího trupu již ale není nejmenší šance to monstrum  dostat.

Naštěstí nic není ztraceno. Lze koupit univerzální telemetrické čidlo UniSens-E, to je výrazně menší. Přijdete s ním o možnost měřit napětí jednotlivých článků a pro změnu dostanete možnost měřit otáčkt elektromotoru. Podstatná výhoda je ale ta, že ho alespoň dostanete dovnitř trupu. Já toto čidlo nezkoušel, jelikož se mi nakonec podařilo ten modul do trupu (značně neelegantně) napěchovat. Kolegové modeláři ale toto čidlo zkoušeli a funguje dobře.

Telemetrie má samostatné menu ve vysílačce (lze se do něj dostat zkratkou dlouhým stiskem ESC) a při jejím použití je k dispozici několik obrazovek. Na obrazovku koukat za letu je ale koledování si o problém. Vysílačka naštěstí umí i mluvit (ne sama, jen do sluchátka). Na serveru rcmania.cz lze nalézt češtinu pro telemetrii, takže na vás může vysílačka mluvit česky.

Na telemetrii lze obětovat až tři přepínače. Vysílačka má přepínač, kdy po jeho sepnutí opakuje aktuální senzor (údaj) stále do kola. Dále druhým tlačítkem lze zapínat a vypínat funkci vária. No a ještě dalším tlačítkem se posouvá na další údaj. Tady je další nedostatek. Na údaj se dostanete až po dokecání aktuálního údaje. Pokud tedy chcete přejít z jednoho údaje na jiný, který je o deset položek dále, musíte nechat vysílačku postupně odkecat všechny údaje. To může trvat docela hodně dlouho.

Vysílačka také nemá nastavitelné libovolné alarmy ani mezní hodnoty. Například výšku hlásí každých dvacet metrů při výšce 0-100 m. Pak již až každých 100 metrů. Jiné hodnoty nejde nastavit. Samozřejmě si ale můžete nechat hlásit výšku i "ručně" (tedy docvakat se až na ní a pak si  nechat opakovat aktuální položku každých 10 vteřin). Jednoduché alarmy pro některé hodnoty nastavit lze. Jedná se však o jediný alarm. Třeba alarm pro napětí lze také nastavit jen jeden. Ne tedy třeba "první varování", "důraznější varování" a "zbývají jen poslední elektrony".

Když budu opět srovnávat s FrSky telemetrií. Je to víc, než umí zobrazovací moduly (FLD-02 či DHT-U), stále mi to ale přijde málo. Abych využil plné možnosti FrSky, tak jsem si k FrSky modulu přidělal bluetooth a napsal program do telefonu. V programu mám nastavena kvanta alarmů, podmínek a všeho. Například při hlášení baterie mě nezajímá celkové napětí baterie (co když se poškodil jen jeden článek?), ani nehodlám poslouchat hlášení všech článků. Mám tam tedy alarm na hodnotu článku s nejnižším napětím. Podobně u jiných údajů. Alarmy mají také svoji prioritu, takže třeba poměrně dlouhé hlášení o době letu může být přerušeno něčím jiným (hlášení o napětí/signálu). Vysílačka sice není hloupá, ale žádné extra chytrosti neobsahuje. Nejsem si jistý, jestli vůbec na trhu nějaká vysílačka umí hodně věcí. Nejlepší cesta asi tedy vede přes použití mobilu s mnohem chytřejším programem. Pro lepší využití telemetrie v této vysílačce bych uvítal hlavně možnost alespoň základních alarmů a hlavně možnost přeskočit na další údaj dříve, než je celý odkecán. K vysílačce lze za zhruba 2500,- dokoupit bluetooth modul a získat tak opět telemetrii na telefonu. Ta částka mi přišla poměrně dost vysoká, když mě BT do FrSky vyšel na necelé čtyři stovky, takže jsem si tento modul nekoupil a neotestoval.

 

Ostatní poznatky

Vysílačka má ještě jednu speciální vlastnost. Fungující fail-safe. Funguje však již ihned po zapnutí vysílačky. Po zapnutí přijímač nastaví výstupy na hodnoty fail-safe než dojde k úspěšnému navázání komunikace s vysílačkou. Zdá se, že vysílačka vysílá údaje potřebné pro spárování asi tak jednou za vteřinu až vteřinu a půl. Záleží totiž na tom, v jakém okamžiku se přijímač zapne. Nastavení fail-safe se tedy může projevit jako škubnutí serv, kdy servo ani nemusí cílové polohy pořádně dosáhnout, nebo taky může bez problémů do zvolené polohy dojet a tam ještě skoro vteřinu vydržet. Tato funkce mi poměrně vadí, jelikož letadlo zapínám položené na zemi. Obvykle je mírně nakloněné a jedním křídlem se dotýká země. Hodnotu pro fail-safe mám nastavenu na plnou výchylku klapek, takže u některých modelů může dojít k praštění klapkou o zem.  Pokud však používáte model se zatahovacím podvozkem, můžete dopadnout ještě mnohem hůře. Je na to při zapínání přijímače potřeba vždy pamatovat.

 

Shrnutí

Moje seznámení s vysílačkou bylo plné útrap, hlavně než jsem pochopil logiku menu. Několikrát jsem si říkal, jestli by nebylo lepší koupit tu Futabu a vrazit do ní FrSky a na telemetrii použít mobil. Možná bych tam měl také problémy s držením či se štval s menu než bych ho pochopil. Těžko říct. Hlavní otázka většinou bývá: Koupil bych si to znovu? Upřímně, zatím na to odpovědět neumím. Možná si zvyknu, možná ne. Kdyby ale výrobce opravil pár nedostatků (přeskakování v telemetrii a zapínací fail-safe), tak by bylo zvykání určitě mnohem snazší. Vysílačka toho nabízí opravdu hodně a vystačí nejspíše na všechno, co bych od ní potřeboval. Přesto, za ty peníze jsem já čekal víc (a to jsem ji ještě koupil, než byla plošně zdražena zhruba o tisícovku).

Plusy:

• Telemetrie s hlasovým výstupem
• Záznam telemetrie a ovládání na micro-SD kartu
• lehká a vyvážená
• slušný poměr cena/výkon a to i u přijímačů, což je ještě důležitější

Mínusy:

• Nemožnost přeskakovat v telemetrii před dožvaněním aktuálního údaje
• Mžikové nastavení serv do fail-safe poloh při zapnutí přijímače
• Telemetrické moduly měření napětí+proudu jsou příliš velké (lze použít neoriginální UniSens-E čidlo)
• Není-li ovládání motoru na páce kniplu, nejde mít varování při zapnutí vysílačky (nemá ani skoro žádná konkurenčí vysílačka)

Po čase používání jsem napsal druhou část recenze